Czesany se divadlu začal věnovat v sedmnácti letech v amatérských souborech. Působil jako režisér a umělecký šéf pražského A studia Rubín, umělecký šéf Činoherního studia v Ústí nad Labem a nyní působí jako umělecký šéf pražského Divadla Na zábradlí. Režíroval mimo jiné Havlovu Asanaci, Domov můj týkající se situace bezdomovců a Českou válku o odbojové skupině. TOPZINE.cz se Davida Czesanyho zeptal:
Někteří diváci vás považují za kontroverzního a řadí vás k Pitínskému a Nebeskému. Máte s nimi společné nějaké režijní prvky?
Ještě jsem to nikde naštěstí neslyšel, protože mne to uvádí do rozpaků. Oba jsou starší než já a oba jsou pro mě léta nedostižně inspirativní. Zároveň si troufám říct, že oba vycházejí více z postmoderního vnímání divadla, takže jsou i jiní. Já nemám (a možná ani nechci mít) jejich obrovskou imaginaci. Jsem, myslím, věcnější.
Máte nějaký vytyčený cíl v divadelním světě, kterého jste zatím nedosáhl?
Já bych snad chtěl, aby divadlo bavilo mě a mé okolí, což také znamená, že se nechci opakovat a mělo by to být pro všechny alespoň trochu nové a tím pádem tvořivé. A zároveň chci, aby divadlo bylo angažované ve společenských procesech. To vše se děje se střídavými úspěchy.
Měl jste jako dítě nějaký svůj vzor?
Pepek námořník, popeláři, … Ne, nic důležitého.
Jak se vám líbila poslední Nebeského hra na scéně Divadla Na zábradlí?
Pravděpodobně se jedná o hru Egona Tobiáše Denně (Poníci slabosti), kterou Jan Nebeský režíroval. Ano, velice se mi líbila.
Co říkáte na inscenace hrané v současné době? Nechybí režisérům odvaha tvořit ojedinělá, kontroverznější díla?
Určitě se to nedá paušalizovat, ale v dotovaných divadlech (kromě výjimek typu Divadla Komedie nebo Národního divadla) bych čekal více odvahy dramaturgické i inscenační. Ale je to bohužel hlavně politická záležitost. Všechna tato divadla jsou pod tlakem zřizovatelů, kteří chtějí pouze plná hlediště, a tím pádem se více sází na jistotu.
Které režiséry považujete za kontroverzní? Myslím tím, že rozdělují svými režijními počiny veřejnost?
Možná někdo rozděluje tzv. divadelní veřejnost. Ale u nás se spíš na divadlo chodí, anebo ne. Místo diskuze o smyslu divadelního počinu. Když už se povede třeba udělat v Národním divadle Janu Nebeskému Krále Leara kontroverzním způsobem, je to určitě dobře. Kvalitu vnímání a diskuze to posune.
Veronika Sladovníková. Zveřejněno na http://www.topzine.cz/vybrali-jsme-5-kontroverznich-divadelnich-reziseru-je-mezi-nimi-i-zena
Měli bychom si toho tolik říci... 