Jaké je být damákem, zda se dá studium zvládnout a jaká je konkurence? TOPZINE.cz se ptal absolventky Katedry výchovné dramatiky na pražské DAMU.
Jste úspěšnou absolventkou DAMU. Vybrala jste si výchovnou dramatiku. Co vás k tomu vedlo?
Při studiu na Západočeské univerzitě jsem díky Romanu Černíkovi absolvovala certifikátový program Dramatická výchova a zapojila se v Plzni do několika divadelních projektů. Po státnicích se mi ještě nechtělo definitivně zabřednout do pracovního procesu. Možná i proto, že jsem se na pedagogickou praxi necítila pořádně připravená.
Proto jste šla na DAMU?
Katedra výchovné dramatiky na DAMU se v tomto směru ukázala jako správná volba. Navíc jsem v ročníku potkala hodně zajímavých lidí, kromě jiných i členky souboru Evrybáby, se kterými se divadelně potkáváme dodnes.
Co může dramatická výchova nabídnout?
Dramatická výchova má mnoho podob, a díky tomu i mnoho možností. Dokáže rozvíjet osobnost, posilovat sociální a komunikační dovednosti, vztahy, učit divadelním dovednostem, propojovat různé oblasti vědění i teoretickou rovinu s běžným životem nebo rozšiřovat obzory.
Jaký je pocit být damákem a splnit si tak sen mnohých?
Nevím, jestli mnozí sní o studiu dramatické výchovy. Spíš byl pro mě problém všem neustále vysvětlovat, že nestuduju herectví ani režii. Že dramatická výchova je pedagogický obor, takže až skončím, budu pořád jenom učitelka. Nicméně prostředí DAMU je, zvlášť pro člověka, který polovinu týdne tráví ve škole a druhou v práci, fantastické a velmi inspirativní.
Z čeho se skládaly přijímací zkoušky a jak dlouho jste se na ně připravovala?
Přijímačky byly dvou nebo tříkolové. Dělali jsme domácí práce, třeba scénář ke strukturovanému dramatu, a v dalších kolech nás čekal test z oblastí týkajících se dramatické výchovy – pohybovka, hlasovka, esej na dané téma a pohovor. Když pominu ty domácí práce, připravovala jsem se na ně cestou do Prahy. (smích)
Skutečně?
Je to samozřejmě trochu nadsázka, protože jsem pár týdnů předtím dělala závěrečné zkoušky právě k certifikátu výchovné dramatiky a současně už se připravovala na státnice z pedagogiky a psychologie. Takže jsem měla kde brát.
Byla velká konkurence u přijímacích zkoušek?
Přiměřená. Na herectví je to určitě mnohem horší.
Kdybyste měla vyzdvihnout klady a zápory studia na DAMU, jaké by to byly?
Kladem i záporem současně je prezenční studium smrsklé do dvou pracovních dnů. Na jednu stranu vám to umožní najít si práci a vytvořit si zázemí. Bohužel samotnou dramatickou výchovou se v malých městech uživí málokdo. Na druhou stranu jsou ty dva dny neuvěřitelně náročné a po několika seminářích, všechny jsou interaktivní a vyžadují vaše aktivní zapojení, už spousta věcí kolem vás jenom prošumí, což je obrovská škoda.
Je studium náročné?
Ano i ne. Je zábavné, intenzivní, někdy trochu vyčerpávající, protože vás nutí se otevřít, nahlédnout bez přetvářky na sebe i ostatní, prožít si některé věci naplno.
Dalo vám studium to, co jste očekávala?
Dalo mi mnohem víc. Tím, že se mi od začátku povedlo sehnat si práci v oboru, mohla jsem věci ze školy začít využívat v praxi, což je naprosto neocenitelné. Díky tomu jsme pak i s dalšími spolužáky, kteří na tom byli podobně, mohli našim pedagogům poskytovat zpětnou vazbu ze školní reality.
Přijali vaši zpětnou vazbu?
I mezi skvělými předměty a pedagogy se našly výjimky. To si pak člověk říká, proč ztrácí svůj drahocenný čas a energii právě s tímto člověkem a jeho podivnou představou o vysokoškolské výuce.
Jsou damáci specifická sorta studentů?
Rozhodně. Ostatně stejně jako medici, matfyzáci nebo výtvarníci. Každé takhle výrazné zaměření s sebou přináší i specifické zájmy a chování. Divadlo je živá forma, z něj po škole jen tak nevystoupíte jako z tramvaje.
Veronika Sladovníková. Zveřejněno na http://www.topzine.cz/prostredi-damu-je-inspirativni-rika-absolventka-vendula-slepickova
Měli bychom si toho tolik říci... 