Herecká legenda Lubomír Lipský slaví 19. dubna kulaté 90. narozeniny na prknech Divadla ABC. Na jeviště poprvé vstoupil před více než tři čtvrtě stoletím inscenací Strakonický dudák. Rodák z Pelhřimova je znám ve světě divadelním i filmovém.
Šedesát tři let a sto šestnáct rolí, to jsou čísla neodmyslitelně spojená s Lubomírem Lipským. Více jak polovinu života zasvětil Městským divadlům pražským (Mdp). Jeho umělecká činnost zasahuje i do jiných divadel. „Na divadle to bylo určitě přes dvě stě rolí, ve filmu 102 rolí a v televizi, to si vůbec neodvážím spočítat,“ dodává Lubomír Lipský, který se za hereckou legendu nepovažuje.
V Divadle ABC stále hraje v inscenaci Pan Kaplan má třídu rád. Tou oslaví životní jubileum. Ve středu 17. a ve čtvrtek 18. dubna odehraje představení pro veřejnost. V pátek 19. dubna, v den svých narozenin, pro zvané hosty. Divadlo ABC k výročí přichystalo retrospektivní výstavu znázorňující působení této žijící legendy v Mdp od roku 1950 až po současnost.
Lipský napsal také knihu s názvem Lubomír Lipský o sobě a bratru Oldřichovi, jejíž citáty doplňují výstavu. Návštěvníci mají možnost poblahopřát k narozeninám prostřednictvím pamětní knihy.
Zaručený recept na dlouhověkost Lipský nemá. Sám tvrdí, že je to individuální a takové téma je hodno filozofického traktátu.
V 50. letech si zahrál například v inscenacích Jak je důležité míti Filipa nebo Sen noci svatojánské. V současné době jej diváci mohli vidět v divadelních Postřižinách nebo Šakalích létech.
Lubomír Lipský se narodil 19. dubna 1923 v Pelhřimově do cukrářské rodiny. Je znám z českých pohádek, televizních pořadů, ale i novodobějších filmů jako například Bobule nebo Kameňák. Studoval divadelní vědu. Hraje na klavír, saxofon a trombon. Byl také členem jazzového orchestru. Lipský je držitelem dvou Cen Thalie. První získal v roce 1997 za roli Billyho Kippa (Sny Nového Yorku) a druhou byl odměněn za celoživotní hereckou profesi v roce 2006.
Jeho bratr Oldřich se stal známým režisérem a dohromady spolu s ním a Jiřím Lírem založili Dramatické studio mladých, které usilovalo především o komičnost.
V Pelhřimově byl členem ochotnického spolku Rozbitá trilogie, který později založil divadlo v hlavním městě na popud režiséra Jana Škody. Tak vzniklo Divadlo satiry na Malé Straně, které ovlivnilo nejen jeho hereckou profesi, ale i rodinný život. V tanečním spolku divadla se totiž seznámil s tanečnicí Věrou Kittlerovou, se kterou má dceru Taťjanu a syna Lubomíra. Divadlo satiry bylo posléze úředně zlikvidováno a Lipský účinkoval v řadě divadel, zejména v Mdp.
Lubomír Lipský a film
Lubomír Lipský se před filmovou kamerou objevil již v roce 1946 v protiválečném dramatu V horách duní, ve kterém ztvárnil sourozeneckou dvojici se svým skutečným bratrem Oldřichem. Již o dva roky později si zahrál hned v pěti snímcích a brzy se zařadil mezi nejvýraznější a nejpopulárnější filmové herce.
V 50. letech se objevoval především v komediálních rolích menšího rozsahu, ve kterých i přes leckdy nedotažený scénář naplno projevil svůj komický talent. Často pracoval pod režijním vedením Martina Friče či svého bratra Oldřicha. Právě ten ho obsadil do patrně nejznámější role z tohoto období – ve dvojici s Milošem Kopeckým představovali klaunské duo Papato v komedii Cirkus bude!
V 60. letech propůjčil tvář poručíku Borůvkovi v detektivních snímcích Zločin v dívčí škole a Šest černých dívek aneb Proč zmizel Zajíc? podle povídek Josefa Škvoreckého a v historickém snímku Čest a sláva s úspěchem mimo obvyklou komediální škatulku ztvárnil postavu katolického kněze uprostřed protestantských bouří.
Počátkem 70. let si Lubomír Lipský zahrál patrně nejvýraznější role své filmové kariéry – hlavní úlohy v komediích Čtyři vraždy stačí drahoušku! a Šest medvědů s Cibulkou, opět v režii bratra Oldřicha. Jeho zásluhou se objevil i v některých dalších veselohrách této dekády (Slaměný klobouk, Jáchyme, hoď ho do stroje!, Ať žijí duchové!).
Z menšího počtu filmových rolí v 80. letech stojí za zmínku schizofrenní podvodník z retrokomedie Fešák Hubert. Poslední větší filmovou úlohou byl svérázný dědeček z adaptace Jirotkova Saturnina (1994), od té doby se však stále na filmovém plátně objevuje v menších rolích.
Osobnost Lubomíra Lipského je také neodmyslitelně spjatá s televizí. Počátkem šedesátých let účinkoval v druhém českém televizním seriálu Tři chlapi v chalupě, ve kterém mu přineslo obrovskou popularitu ztvárnění o dvě generace staršího vesnického dědy Potůčka, kterého si zopakoval i ve stejnojmenné filmové verzi (1963) i jejím pokračování Tři chlapi na cestách (1973).