Interview s Helenou Velenickou. Autorkou knihy ,,Jeden okamžik”

Helena, jednadvacetiletá studentka Pedagogické fakulty, pochází z jižních Čech a nelehké životní situace jí přiměly k sepsání jejího příběhu. Vydala tak svou prvotinu ,,Jeden život“ (dívčí román), a tím její tvorba rozhodně prý neskončí. Inspiraci nachází v životě a její čtenáři se mohou těšit na další knihu, kterou právě dopisuje. Ráda ale také plave, cestuje a luští křížovky.

Vydala jste první knihu Jeden okamžik. Rodí se Vám v hlavě další nápad na knihu? Nebo dokonce již na něčem pracujete?

Ano, rodí se mi mnoho nápadů. Na jednom z nich právě pracuji. Jde o druhý román, který je vymyšlený.

Kde hledáte inspiraci?

Inspiraci hledám v životě. Z toho, co se kolem mě děje nebo mě jen tak napadne.

Zůstanete u dívčích románů či zkusíte jiný žánr?

Chtěla bych zůstat u dívčích románů, ale také psát i jiné žánry – například detektivky, také mě napadlo jedno drama, či komedie.

Jak často píšete?

Píši ve volných chvílích. V květnu a červnu jsem ale nepsala vůbec, jelikož mám zkoušky ve škole. Od července ale zase opět začnu pravidelně psát.

Na co se čtenáři mohou v nejbližší době těšit?

V nejbližší době se mohou těšit na román – Dovolená v Egyptě, který dopíši v průběhu srpna nebo září.

Máte už nějaký program na prázdniny? Budete tvořit?

O prázdninách budu chodit na brigádu, ale plánuji i dvoutýdenní dovolenou. Psát budu jak při brigádě, tak na dovolené. Chci dopsat druhou knihu do konce prázdnin.

Jak se Vám vyvedly zkoušky na VŠ?

Ze zkoušek nadšená vůbec nejsem. Jednu jsem neudělala a musím si ji zopakovat ve druhém ročníku. Další tři mi zbývají na prázdniny.

Veronika Sladovníková, zveřejněno na http://www.medialnicentrum.cz

 

Představuji se…

,,Možná jsou lidé tak trestáni, že musí vést dialog..." M. C rimp

,,Možná jsou lidé tak trestáni, že musí vést dialog…” M. Crimp

Vážně či nevážně mluvit o plnosti slov, o prázdných pokojích, o světu dokořán, o sklepech naší společnosti, o mistrném umění, o šálcích poezie, o osobitosti knih až o nejzazším koutu divadelna…

…a v rozechvělé touze poznat celé své bytí, cosi spadá ještě hlouběji do svých snů. Utíká. A rostou mu křídla. Tak zběsile a horoucně, že jemně mrazivý pocit polechtá dlaně a nevědě, co se děje, běží tak, až se nadnášel a vzlétl.

Nezbytné zbytečnosti:

Veronika Sladovníková, 21 let, studentka FF MU Český jazyk a literatura

Zbytečné nezbytnosti:

PR
redaktor Kult.cz a Topzine.cz
stážista v SeeMedia
Kreativci sobě
dobrovolnice DHNP

kontakt: veronika.sladovnikova@gmail.com