Rok 1963 přinesl nezávislou amatérskou experimentální skupinu Jana Schmida. Její profesionální počátky jsou spojeny se Severočeským loutkovým divadlem v Liberci. Padesát let hraje Studio Ypsilon originální inscenace, vždy však s jistou mírou humoru.
Půl století přineslo změny v životě tohoto divadla. Prvotina vznikala ve vojenském kinosálu, protože herecký soubor tvořili i členové Vojenského útvaru. Schmid, Fučík nebo Nováková jsou jména neodlučitelně spjatá s počátky Studia. S rokem 1978 se přesouvá do hlavního města, kde působí dodnes.
Přední malá scéna plná experimentálního ducha a osobité poetiky vstoupila do divadelního světa inscenací Encyklopedické heslo XX. století. Premiéra se konala v roce 1964 v Liberci. První díl režíroval Jan Schmid a Karel Novák. Režisérem druhého dílu, který měl premiéru o rok později, byl opět Schmid.
Ypsilonka obohatila československou kulturu o nevšední podívanou. Nejen, že se divadlo vyznačovalo notnou dávkou improvizace, ale i zábavným a zároveň naučným stylem nebo zdánlivě nehratelnými texty.
Mimo jiné přineslo i hudební inscenace, mezi které patřila Žebrácká opera nebo Mamzelle Nitouche, ale i neotřelé klasiky a vlastní autorskou tvorbu. Inscenace z autorské dílny pochází od režiséra a zakladatele Studia Jana Schmida.
Maršík, Sobota, Schorm, Grossman a další. Slavná jména spjatá s Ypsilonkou. Několik známých tvůrců a režisérů se podílelo na jejím vývoji. Večery na přidanou přinesly kolektivní improvizaci, s níž byl spjat Zdeněk Hořínek. Schmidovou inscenací O tom jak ona získal angažmá Luděk Sobota.
Co přinesl rok 1969? Zejména profesionalizaci Studia. Programové zaměření zůstalo stejné. Hraje se nehratelné, improvizuje se, ale do popředí přichází i pohybově-výtvarné hudební divadlo. Významnou inscenací byl Michelangelo Buonarotti, který nabídl směsici hudby, výtvarna a syntézu slova.
V roce dvacetin Ypsilonky (1983) se konal společný projekt s názvem Cesty. Ypsilonka spolupracovala s Divadlem na provázku, Hanáckým divadlem a Divadlem na okraji. Mimo jiné do Ypsilonky přišel Oldřich Kaiser nebo Jiří Schmitzer. O něco později potom Martin Dejdar a Petr Vacek. S nadcházejícími roky nepřicházela jen nová jména, ale i nové stěžejní inscenace, mezi které patří Amerika Franze Kafky.
Ve velmi malém prostoru, s texty zhudebněnými Markem Ebenem, s výbornými hereckými výkony Dejdara, Lábuse nebo Kaisera Amerika excelovala. Na programu se objevila i 17. listopadu 1989, kdy herci odbíhali na Národní třídu, aby přinášeli nové informace.
Je libo Tmavomodrý svět? V současnosti jej můžete vidět v Ypsilonce, ale naruby. Hudební dílo Jaroslava Ježka se dostalo na jeviště v divadelně-hudební koláži, která vypráví o útěku před nacisty do New Yorku. Inscenace nabízí zajímavé ztvárnění, v němž se opouští milované a utíká se do nejisté budoucnosti.
Dále mohou diváci nahlédnout do Pánské šatny, která nabízí improvizaci. Vrátila se i Babička v trochu jiné podobě. V inscenaci mladého režiséra Braňo HoličkaDeadline šňupe kokain Tomáš Klus a opět Holičkova inscenace Demo demokracie nastavuje zrcadlo dnešní společnosti. Poslední, dubnovou novinkou Ypsilonky je Škaredá středa aneb Teta z Halifaxu.
Veronika Sladovníková. Zveřejněno na http://www.topzine.cz/studio-ypsilon-experimentalni-scena-letos-slavi-50-let-sve-existence
Měli bychom si toho tolik říci... 